EU a Česká republika

Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, ovšem s EU (a jejími předchůdci) spolupracovala již před tímto datem. Tento článek se věnuje historii hospodářské a politické spolupráce EU a ČR, finanční pomoci, rozdělení ČR na statistické jednotky NUTS, euroregionům a lidem z naší republiky, kteří pracují v institucích Evropské unie.

 

Historie
• Začátky hospodářské spolupráce
• Navázání diplomatických vztahů
• Přibližování ČR k EU
• Žádost ČR o členství v EU
• Přístupová jednání
 

Finanční pomoc
• Phare
• ISPA
• SAPARD

• Strukturální fondy

• Fond soudržnosti
 

Ostatní
• Územní statistické jednotky NUTS
• Euroregiony

• ČR a instituce Evropské unie

• Obrázky

• Literatura

• Test

 

 

Historie

 

Začátky hospodářské spolupráce

Česká republika se stala členem Evropské unie 1. května roku 2004, stejně jako 9 dalších států, v rámci jejího již pátého (po roce 1989 druhého) rozšiřování (v těchto počtech není zahrnuto sjednocení Německa, kdy se součástí EU stala i bývalá NDR). Spolupráce České republiky s Evropskou unií však nezačala tímto datem, sahá již do dob bývalé ČSSR. Nejprve se jednalo o hospodářskou spolupráci, v roce 1978 bylo s Evropským společenstvím uhlí a oceli (ESUO) podepsáno tzv. autolimitační sektorové ujednání pro obchod s hutnickými výrobky, v roce 1982 textilní dohoda (mezi ČSSR a Evropským hospodářským společenstvím – EHS) a v prosinci 1988 dohoda o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS (podepsána v Bruselu, v platnost vstoupila 1. 4. 1989 a měla platit čtyři roky).

 

Navázání diplomatických vztahů

Ještě před podepsáním poslední zmiňované dohody, v září téhož roku, došlo k navázání diplomatických vztahů mezi ČSSR a ES. Důležitým zlomem byl i rok 1989, kdy v tehdejším Československu došlo k výrazným politickým změnám. Dohoda z roku 1988 byla proto nahrazena jinou a posunuta na vyšší úroveň.

Na konci 80. let však nedošlo ke změnám jen u nás, ale v celé východní Evropě (rozpad komunistického bloku). Evropské společenství v té době začalo podepisovat tzv. evropské dohody se státy střední a východní Evropy, dohody o obchodu a spolupráci. Takováto dohoda mezi ES a ČSFR byla podepsána na konci roku 1991 (jednalo se o prozatímní dohodu, která nahradila smlouvu z roku 1989. Prozatímní byla proto, že ji musely ratifikovat všechny státy ES, mezitím ale mohl probíhat proces přidružování). V platnost vstoupila 1. 3. 1992.

 

Přibližování ČR k EU

K 1. lednu 1993 došlo k rozpadu Československa, čímž se přerušila ratifikace Evropské dohody. Česká republika a Slovensko však byly považovány za nástupnické státy, a tak mohla spolupráce mezi ČR a EU pokračovat podle Prozatímní dohody. Až v říjnu 1993 byl v Lucemburku podepsán Závěrečný akt a tím přijata „Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé“. Dohoda měla podporovat vzájemné vztahy mezi zúčastněnými stranami a bylo ji možno jednostranně vypovědět (u smlouvy z roku 1991 to nebylo možné). V platnost vstoupila v únoru roku 1995.

V roce 1993 se dohodly členské státy EU na kodaňském zasedání Evropské rady na další rozšiřování Evropské unie. Schválily, že se přidružené státy střední a východní Evropy mohou stát členy Evropské unie, pokud si to budou přát. K přistoupení dojde, když přidružené země budou schopny splnit ekonomické a politické podmínky členství.

 

Žádost ČR o členství v EU

O členství v EU požádala ČR oficiálně v lednu roku 1996, kdy tehdejší premiér Václav Klaus předal v Římě žádost České republiky o vstup do Evropské unie. O tři měsíce později, v dubnu, převzal ministr zahraničí ČR Jozef Zieleniec dotazník Evropské komise, podle kterého Komise vypracovala posudek k žádosti ČR o členství v EU. Vyplněný dotazník byl odevzdán v prosinci téhož roku.

V červenci 1997 měla již Evropská komise hotové posudky na kandidáty vstupu do EU ze střední a východní Evropy a předložila program, tzv. Agendu 2000, ve kterém navrhla způsob přijímání nových členů. Česká republika byla zahrnuta do skupiny 6 zemí (tzv. lucemburské skupiny, ve které byly kromě ČR i Maďarsko, Kypr, Estonsko, Slovinsko a Polsko), které byly ve střednědobém horizontu schopny plnit podmínky členství a se kterými doporučila zahájit přístupová jednání. Posudek Evropské komise na Českou republiku byl celkově pozitivní, existovaly však problémy, které bylo nutné odstranit, a to s vynaložením značného úsilí (např. v oblasti státní správy, soudnictví, ochrany osobních dat, ekologie aj.).

V prosinci Evropská rada rozhodla o oficiálním pozvání 11 kandidátských států ke vstupu do EU, mezi kterými byla i Česká republika. Pozvánku převzal prezident Václav Havel, kterého doprovázel odstupující ministr zahraničí Jaroslav Šedivý.

 

Přístupová jednání

Samotná přístupová jednání byla zahájena na konci března 1998 v Bruselu za účasti ministrů zahraničí členských a kandidátských států. Jednalo se především o tzv. screeningu (31 kapitol), což bylo analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem. V čele českého vyjednávacího týmu byl náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Telička. O pokrocích ČR ve screeningu vydávala Evropská komise pravidelně zprávy.

Složitá přístupová jednání mezi EU a ČR (a dalšími devíti kandidátskými zeměmi) byla zakončena na zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci roku 2002. Zároveň bylo rozhodnuto o datu přistoupení deseti kandidátských států: 1. května 2004.
V dubnu 2003 byla v Athénách podepsána Smlouva o přistoupení. Za ČR ji podepisovali předseda vláda Vladimír Špidla a prezident Václav Klaus.

O přistoupení ČR k EU rozhodli občané v referendu, které se konalo 13. – 14. 6. 2003. 77,36 % bylo pro přistoupení, 22,67 % proti. Účast při referendu byla 55,21 %.

 

Finanční pomoc

Kandidátské země pro vstup do Evropské unie měly možnost čerpat finance na podporu nejrůznějších projektů. Stejnou možnost měla i Česká republika, která od EU do svého vstupu získala 1,8 miliardy eur. Stalo se tak v rámci předvstupních programů Phare, ISPA a Sapard. Vedle těchto programů bylo možné zapojit se i do tzv. komunitárních programů, které mají prohlubovat spolupráci v oblasti školství, kultury a vědy a které jsou financovány přímo z rozpočtu Evropské unie. Příjemci (veřejné i soukromé subjekty) finance dostávají ve formě grantů. Evropská komise předložené projekty spolufinancuje většinou ve výši 40 – 75 %.

 

Phare

Program Phare byl zřízen v roce 1989 a měl původně pomáhat Polsku a Maďarsku v přechodu k demokracii a tržnímu hospodářství. Postupně však z něho začaly čerpat i další země, včetně České republiky (od roku 1990). Od roku 1994 je jeho úkolem podporovat kandidátské země v přípravách na vstup do Evropské unie.
 

ISPA

ISPA, tj. Nástroj strukturální politiky pro předvstupní období (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession), který vznikl v rámci Agendy 2000, finančně podporuje akce v oblasti dopravy a životního prostředí a snaží se tak pomoct partnerským zemím dosáhnout evropských standardů v těchto oblastech.
 

SAPARD

Program SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development, tj. Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) je programem, který pomáhá kandidátským zemím přizpůsobit se zemědělské politice zemí Evropské unie.

 

Strukturální fondy

Po vstupu do EU může naše republika čerpat finance z tzv. strukturálních fondů (jsou celkem čtyři, viz seznam níže), díky nimž se mají setřít rozdíly v podmínkách pro rozvoj mezi různými členskými státy a regiony.

Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF)
Evropský záruční a orientační fond (European Guidance and Garantee Fund – EAGGF)
Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund – ERDF)
Finanční nástroj pro řízení rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG)
 

Fond soudržnosti

Fond soudržnosti (Kohezní fond) nepatří mezi strukturální fondy. Prostředky z něj lze čerpat na velké investiční projekty v oblastech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě). K financím Fondu soudržnosti mají přístup členské státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměrného HDP Evropské unie. Mezi ně patří i ČR, která by podle odhadů měla dosáhnout v roce 2007 74 % průměrného HDP EU.

 

Územní statistické jednotky NUTS

Aby bylo možné správně rozdělovat finance ze strukturálních fondů a pro potřeby statistiky, byly členské a kandidátské země rozděleny do tzv. NUTS (La nomenclature des unités territoriales statistique), které mají šest úrovní. Nejvyšší je NUTS 0, které zahrnují celé státy, a nejnižší NUTS 5, což jsou většinou obce. Jednotky jsou vymezovány podle počtu obyvatel a rozlohy, takže se dají dobře mezi sebou porovnávat. V případě České republiky je rozdělení následující (od roku 1999): NUTS 0 – ČR, NUTS 1 – ČR, NUTS 2 – sloučené kraje (8 tzv. regionů soudržnosti), NUTS 3 – kraje (14), NUTS 4 – okresy a NUTS 5 – obce. Z hlediska statistiky jsou nejdůležitější NUTS 2 a 3. [mapa]

 

Euroregiony

Euroregiony jsou zájmovými sdruženími, které spojují pohraniční oblasti sousedící a kandidátské země EU (existují však i po vstupu kandidátské země do EU). Mají sloužit především k odstraňování bariér mezi státy. Jsou financovány Evropskou komisí a např. programem Phare. Euroregiony sice nemají právní oporu, postupně si ale vydobyly velký respekt.

Vznikaly už v polovině 50. let na hranicích mezi Německem a zeměmi Beneluxu. Na hranici mezi naší republikou a Německem (a Polskem) vznikl první euroregion v roce 1991 (euroregion Nisa). Postupně přibývaly další, poslední vznikl v roce 2002 (Silva Nortica). Dnes jich je 13 a překrývají hranici celé České republiky. [mapa euroregionů]

 

ČR a instituce EU

Jednou z institucí Evropské unie je Evropský parlament, ve kterém má své zastoupení i Česká republika. V parlamentu je celkem 732 křesel, z toho 24 patří zástupcům naší republiky. Počet poslanců závisí na počtu obyvatel dané země. Z toho vyplývá, že nejvíce poslanců má Německo (99). Volby do Evropského parlamentu se konaly v červnu 2004. [tabulka poslanců EP za volební obvod ČR]

Než byli poslanci zvoleni, zastupovali ČR v Evropském parlamentu od 1. května 2004 do zvolení nového parlamentu tzv. pozorovatelé z řad poslanců a senátorů.

Další institucí, ve které má ČR své zastoupení (stejně jako každá země Evropské unie) je Evropská komise, která má výkonnou moc. Za Českou republiku je komisařem Vladimír Špidla, který má na starosti zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
Kromě zmíněných poslanců a komisaře pracují v institucích Evropské unie i další Češi jako různí úředníci, experti, tlumočníci a překladatelé.

 

Obrázky


         

 

             

 

             

 

           

 

Literatura

LIŠČÁK, Vladimír - FOJTÍK, Pavel. Státy a území světa. 1. vydání. Praha: nakladatelství Libri, 1996. 935 stran. ISBN 80-85983-07-9
BIČÍK, Ivan; et al. Školní atlas dnešní Evropy a Česka. 1. vydání. Nakladatelství TERRA, spol. s r. o., 2003. 39 s. ISBN 80-902282-5-9

http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2989
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=1855
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2737
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2736
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2731
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2735
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2730
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2919
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2949

http://www.euroskop.cz/47712/clanek/cr-a-eu-v-datech/
http://www.euroskop.cz/47712/119964/clanek/cr-a-eu-v-datech/...
http://www.euroskop.cz/47712/119965/clanek/cr-a-eu-v-datech/...
http://www.euroskop.cz/47712/119966/clanek/cr-a-eu-v-datech/...
http://www.euroskop.cz/42793/115474/clanek/klicove-predvstupni-dokumenty/...
http://www.euroskop.cz/39504/clanek/asociacni-dohoda/
http://www.euroskop.cz/42037/clanek/historie-vstupu-cr-do-eu/
http://www.euroskop.cz/39827/clanek/rozsireni-a-predvstupni-pomoc
http://www.euroskop.cz/40558/111149/clanek/strucna-historie-eu/...

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre_30041.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slu%C4%8Dovac%C3%AD_smlouva
http://petulina.webzdarma.cz/eu/creu-vztahy.php

Test

1) V kterém roce navázala ČSSR diplomatické vztahy s ES?

a) 1957

b) 1978

c) 1982

d) 1988

 

2) Kdo převzal za ČR v roce 1996 dotazník Evropské komise?

a) Václav Klaus (předseda vlády)

b) Václav Havel (prezident)

c) Josef Zieleniec (ministr zahraničí)

d) Jaroslav Šedivý (ministr zahraničí)

 

3) Kde byla podepsána Smlouva o přistoupení (2003)?

a) v Athénách

b) v Kodani

c) v Lucemburku

d) ve Vídni

 

4) Kolik je strukturálních fondů?

a) 5

b) 4

c) 3

d) 1

 

5) Který euroregion na našem území vznikl jako první?

a) Krušnohoří

b) Silva Nortica

c) Egrensis

d) Nisa

 

Tomáš Mahnel