Jaký by mohl být důsledek sjednocené Evropy?

Úvahy a plány na sjednocení Evropy se konkrétněji začaly rýsovat už po 1. světové válce. Stále přetrvávají a dnes bychom mohli nalézt mnoho příznivců i mnoho odpůrců úplného sjednocení. Cílem mé úvahy je informovat o problému a podnítit přemýšlení o důsledcích sjednocení.

 

• Je to vůbec možné?
• Po sjednocení
• Samotný průběh sjednocení
• Nová národní obrození?
• Reakce církve
• Realistický pohled
• Literatura

• Test

 

 

Je to vůbec možné?

Nejprve uvažme, je-li možné vytvořit opravdu stát, jehož územím by byla celá Evropa. Nesdílím názor pana prezidenta Václava Klause a myslím si, že je to možné. Bude však velmi obtížné, aby ze států s tolik rozdílnou ekonomikou (státy bohatého demokratického západu – např. Francie – a chudého postkomunistického východu často s nedemokratickými znaky – např. Bělorusko) vznikl jeden celek. Hospodářství Evropy by jistě nebylo na dobré úrovni. Otázkou však zůstává, jak by se vyvíjelo dál po sjednocení.

 

Po sjednocení

Dle mého názoru by se Evropa vzpamatovala. Když vezmeme v potaz různé hospodářské krize po 1. světové válce, samotný stav Evropy po 2. světové válce a současný stav s pohledem na rozpad východního bloku, můžeme s klidem prohlásit, že se Evropa vzmohla a je na dobré úrovni. Také můžu s klidem říci, že se v Evropě dobře žije.

Myslím si, že během několika desetiletí by se Evropa mohla začít vzmáhat a sjednocená Evropa by začala plnit jeden ze svých účelů, to znamená, že by se svým novým hospodářstvím začínala vyrovnávat třeba USA. Musíme také brát v potaz, že USA by se vyvíjelo nejméně stejným tempem, a proto by stále bylo alespoň o krok napřed.
 

Samotný průběh sjednocení

Velkou otázkou stále zůstává samotné sjednocení. Myslím si, že v Evropě je mnoho vyspělých států, které by byly zpočátku proti. Vezměme v potaz třeba již zmíněnou Francii. I kdyby politici byli pro, o začlenění do jednoho státu (do sjednocené Evropy) by museli rozhodovat i občané. Jestliže řekli své ne euroústavě (to je vlastně jedním z prvních kroků pro totální sjednocení), nemyslím si, že by souhlasili s vytvořením jednoho státu. Právě Francie by byla asi jedním z těch poškozených států – sama by musela silně přispívat. Musíme si ale uvědomit významnou věc. Francii by se zlevnil veškerý dovoz surovin, a proto by mohla ještě více prosperovat. Je tedy nesnadné odpovědět na otázku, jestli by chtěli být členy státu i vyspělé hospodářsky silné státy Evropské unie, které mají dosud částečně radikálnější názory.

 

Nová národní obrození?

Dalším problémem, který by nastal po sjednocení Evropy, je zánik některých menších národů či národnostních menšin, které by byly pohlceny velkými národy. S jazykem by to bylo možná jako ve Švýcarsku, úředními jazyky by byla určitě francouzština, angličtina a němčina. Slovanské národy by se buď snažily splynout se západem nebo by začaly více držet při sobě. Druhá varianta by byla asi pravděpodobnější (i František Palacký viděl v historii neustálý střet Slovanů a Germánů). Postupem času by i některé národy a jazyky mohly zaniknout (Lucembursko, do češtiny i do ostatních jazyků by daleko intenzivněji než doposud pronikaly cizí prvky). Proto si myslím, že by mohlo v různých místech dojít k různým snahám o pozdvihnutí jazyka nebo národa (podobně jako české národní obrození), což by vedlo k radikální snaze osamostatnit se. Kdyby vedení státu tuto snahu určitého národa nebralo v potaz, určitě by vznikly další organizace jako je ETA nebo IRA a lze předpokládat, že nové radikální organizace by měly daleko větší měřítko než ty uvedené.

 

Reakce církve

Typickým, i když dnes z politického hlediska méně důležitým zastáncem sjednocení a míru je i římskokatolická církev. Jestliže se podíváme do dějin, všimneme si, že církev měla velký vliv a byla vždy pro sjednocení Evropy – např. jedině papež mohl zvolit císaře Svaté říše římské. Podle slov papeže Jana Pavla II. z roku 1999 je patrná dokonce i snaha o stabilitu sjednocené Evropy – z projevu ve Varšavském Sejmu vyplývá, že teprve když bude Evropa i duchovně sjednocená, může být nově vzniklý celek stabilní. Tato myšlenka je jistě pravdivá. Jak by se měl sjednotit stát, ve kterém by byla velice odlišná náboženství (např. islám a křesťanství). Podívejme se do minulé Jugoslávie, ve které bylo tolik sporů také kvůli náboženství.

 

Realistický pohled

Myslím si, že sjednotit Evropu se podaří a jsem zastáncem. Otázkou je, jak se postaví vláda nové Evropy a tedy i samotní obyvatelé k řešením problémů, které jistě po sloučení nastanou. Nikdo se nesmí nechat zaslepit jen volným obchodem. Jestli se sloučení podaří, nesmíme „usnout na vavřínech“, ale musíme se podílet třeba i na výzkumu a hledat prostředky jak zabránit válkám, nemocem a hladomorům. Obchod by nám měl poskytnout finance při hledání řešení nadnárodních problémů, které budeme jako vysoce vyspělý stát muset z hlediska etiky řešit.
 

Literatura

Lidské vzdělanosti. Reader’s Digest Výběr.  2001. strana 271, 272, 295. ISBN 80-86196-29-1

http://www.blisty.cz/art/13486.html
http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=656
http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=160
http://www.svses.cz/akce/peu03/hrubis.pdf
http://www.mzv.cz/wwWo/mzv/default.asp?id=18299&ido=12560&idj=1
http://www1.eis.cuni.cz/cze/info5_04.html
http://www.vira.cz/tisk-clanek.php?sel_id=194
http://blog.zvedavec.org/2006/07/plan-na-sjednoceni-evropy-uz-existoval-v-roce-1942
http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A050830_093717_zahranicni_mad
http://www.internetovaskola.cz/2003/uvod.asp
http://lidovky.zpravy.cz/ln_en.asp?r=ln_en&c=A051119_181120_ln_en_lvv
 

Test

1) Kdy se začaly konkrétněji rýsovat plány na sjednocení Evropy?

a) po 1. světové válce

b) po druhé světové válce

c) po studené válce

d) po rozpadu východního bloku

 

2) Které dvě radikální organizace by se po sjednocení Evropy mohly více vzbouřit?

a) NATO a OSN

b) IRA a ETA

c) CIA a FBI

d) KHS, ESQ a ESUO

 

3) Jak reaguje na sjednocení římskokatolická církev?

a) církev se nikdy ke sjednocení nevyjádřila: nelze posoudit názor na sjednocení

b) je absolutním odpůrcem

c) je pro (církev je zastáncem míru a sjednocení)

d) myslí si, že sjednocení by mohlo přinést růst ceny propagačních předmětů s Ježíšem

 

4) Co je jedním z účelů sjednocené Evropy?

a) anektovat Rusko

b) hospodářsky se vyrovnat USA

c) udělit embargo na čínskou sóju

d) v rámci Evropy užívat maximálně tři jazyky – němčina, angličtina,

 

5) Kdo viděl v evropské historii neustálý střet Slovanů a Germánů?

a) T. G. Masaryk

b) V. Klaus

c) F. L. Čelakovský

d) F. Palacký

 

Jirka Vrána